O potlačování negativních emocí.

Není Vám dobře, něco se nepovedlo, pochybujete o sobě, trápíte se… a všude narážíte na samé prezentace senzačních a úspěšných lidí… na skvělé počiny lidí ve vašem oboru… na velkolepé motivační citáty.

Začíná ve vás hlodat pocit, že jste nějací divní.
Že se nesluší mít splín.
Že nesmíte připustit, že je vám úzko.
Že musíte navenek vždy vypadat spokojeně.
Že prožívat negativní emoce je prohřešek.

Možná se i někomu svěříte a vyslechnete si:

❌ Jiní jsou na tom hůř!
❌ Ty si tak máš na co stěžovat!
❌ Máš kde bydlet, co jíst, co by za to jiní dali!
❌ Vždyť ti nic nechybí!

A tak silou vůle hrajete chlapáky a ředitelky zeměkoule a negativní pocity potlačujete.

A to je právě to nebezpečí – vytěsníme přirozené emocionální reakce.

Vztek, smutek, pláč je nutno zpracovat, nikoli vytěsnit.

Je dobré si opakovat, že:

🍀Máte právo cítit se mizerně
🍀Máte právo mít vztek
🍀Máte právo být unavení
🍀Máte právo nemít na nikoho a nic náladu
🍀Máte právo nenaplňovat potřeby a očekávání druhých
🍀Máte právo nejuchat radostně s ostatními

Ostatně ne nadarmo se říká, že „Nemoc jsou slzy, které se nevyplavily pláčem“ 💕