Na zahradě mi začínají na holých větvích rašit nové listy.
Na jednom keři však ty staré zůstaly.

Pošramocené, napadené nějakou chorobou. Neopadaly a drží se zuby nehty. Nehezké, nezdravé, nefunkční, a pokud opravdu napadené, jsou ještě navíc škodlivé i do budoucna.

Co s tím? Nechat to být a doufat, že to nové a silné nakonec zvítězí?
Nebo lístek po lístečku ty staré odstranit?

My sami se do jara probouzíme také se spoustou balastu v hlavě, leccos nehezké, nefunkční a škodlivé si dál neseme s sebou.

Jako by nám příroda chtěla říct: „Podívej, i ty zkus zahodit vše, co je přežité, co ti ubližuje a škodí. Jinak to nové nebude mít šanci se pořádně uchytit a rozvinout.“

Co to je?
Co nám brání v dalším rozletu?
Co jsme měli dávno setřást?
Pojďme to pojmenovat 🙂

Nechte si čas. Zastavte se a sepište si vše, co vás brzdí, svazuje a brání „vašim novým lístečkům“ v růstu.

A až to budete mít sepsané, zkuste se sami sebe zeptat:

„Co s tím můžu udělat?“

Někdy je to složitější a dá to práci, jak pojmenovat, tak vymyslet, co s tím.

Jindy však může stačit zastavit se, vyskočit z toho kolečka, ve kterém více či méně jedeme, dát si pořádný nádech a výdech a „nechat to plavat“.

Když si takto poradíte sami, ušetříte za zahradníka i za kouče:)) Krásný den všem