Emoční únos, hukot v hlavě, hvězdičky před očima, pára z uší a nosu, pocit, že se měníte v natlakovaný papiňák… a někdo se vás zeptá: „Co cítíte? Jakou emoci?“

Obvykle nevíte.

Umět pojmenovat emoci je totiž docela obtížné i v době, kdy jste v klidu, natož pokud s vámi ta emoce cloumá.
Jenže abychom ji mohli dostat pod kontrolu, potřebujeme ji „odhalit“. Až poté, co ji pojmenujeme, jsme schopni přemýšlet, kde se vzala a co s ní/proti ní můžeme dělat.

Jsou situace, kdy se potřebujeme dostat z urputně myslícího neokortexu („lidského“ mozku) do emočního centra („savčí“ mozek), teď však se naopak potřebujeme přesunout od zdivočelých emocí k logice. Nejlépe tak, že hlavu plně zaměstnáme – třeba tím, že ji necháme zkoumat, jaká emoce nás ovládla.

A teď – z jakých emocí vlastně vybíráme? Ani psychologové nejsou jednotni v tom, které emoce jsou ty základní. Nejčastěji se uvádí čtveřice STRACH, HNĚV, BOLEST, LÁSKA. Zároveň není od věci podívat se na zajímavé vodítko, úplný kolotoč emocí, prostě „emoční kompas“, viz níže.

Jak s ním pracovat? Třeba takto:

🟢 Pokud je vám dobře a jste vnitřně podle kompasu HAPPY, zeptat se sám sebe: co to způsobilo? Jak lze tuto emoci navýšit? Co můžete udělat pro to, abyste ji cítili častěji?

🔴 Pokud se cítíte BAD, ANGRY či DISGUSTED, co bývá nejčastějším zážehem/spouštěčem? Opakuje se vám to? Když je vám „prostě špatně“, jaké emoce to rozjely? Jak tyto situace eliminovat?

🔴 Kdy býváte SAD a FEARFUL? Jsou v tom snad nějaké obavy, které si táhnete z minulosti? Jaké nuance vám nejvíc ubližují? Co s tím, abyste se vám vyhnul smutek či abyste se příště nebáli?


Takto a podobně si lze hrát donekonečna. Lze jít do větších a větších nuancí a lépe pak se svými emocemi zacházet. Není to tak snadné, jak by to mohlo vypadat.

Zkuste si být sami sobě pozorovatelem 🙂

Hezké pojmenovávání přeji!
Vaše Dana

Zdroj: Gloria Willcox: The Feelings Wheel

A v českém překladu:

Zdroj: J. Kaločová