Znáte to: jednou se něco nepovede, podruhé taky ne, někdo vás zkritizuje… a náhle začne hlodat červík, zda jste dost dobří.
Váš „plazí“ mozek poplašně svítí, emoce („savčí“ mozek) jedou na plné obrátky a neokortex (logická část našeho mozku) se ke slovu nedostane. Hrozí nebezpečí, že vás to hodí do stavu tzv. NAUČENÉ BEZMOCI. Naskakuje „Nemá to cenu“ a vy rezignujete na další pokusy.
Co nás čeká, pokud se stavu poddáme?
🔴 Apatie
🔴 „Nic nemá smysl“
🔴 „Stejně nic nezmůžu“
🔴 Přestáváme si věřit, a to i tam, kde se nám dříve prokazatelně dařilo (!)
🔴 Začínáme zpochybňovat svoje předchozí úspěchy (!) „to byla asi jen souhra náhod“, „měl jsem tehdy kliku“
🔴 Začínáme se litovat
Co pomůže?
Pustit ke slovu neokortex:
🟢 1. NEBRAT nefatální SELHÁNÍ TRAGICKY
A ne, není to snadné. Školský systém a vše kolem nás je léta nastaveno převážně na hledání chyb, a to v nás dlouhodobě přetrvává.
🟢 2. PŘERÁMOVAT negativní MINULOST do pozitivní
„Co pozitivního jsme díky tomu průšvihu dosáhli?“
Není to lakování na růžovo, jen pohled z jiné strany, než kterou nám předkládají mozky plazí (instinkty) a savčí (emoce).
Protože není ani tak důležité to, co se děje, ale JAK TO VNÍMÁME.
A tady máme možnost volby, byť onen jiný úhel pohledu není vždy lehké objevit.
🟢 3. UVĚDOMIT SI/SEPSAT SI SVOJE ÚSPĚCHY
🟢 4. ORIENTOVAT SE NA BUDOUCNOST
Nádech, výdech. „Co s tím vším teď mohu udělat?“
Občasné zakolísání, propad a pochybnosti o sobě jsou zcela normální. Jen v nich nesetrvávejme dlouho 😊
