Začalo to dávno.

🔴 Nepřevalujete se na bříško, když už BYSTE MĚLI, nepasete koníčky, když už BYSTE MĚLI, nesedíte, nestojíte, nemluvíte, nejíte příborem, když už BYSTE dááávno MĚLI.
🔴 Nemáte ve škole dobré známky? No, MĚLI BYSTE mít!
🔴 Nejdete na vysokou školu? No no no… MĚLI BYSTE!
🔴 Už máte kluka/holku? Věk na to máte, MĚLI BYSTE!
🔴 A co děti? A slušné zaměstnání? A bydlení? A měl bych… měla bych… měl bys… měla bys…. měli bychom… měli byste… …

„Mělbychů“ jsou mraky. Jiné slůvko je však důležité. Nikoli měl bych, ale CHCI 💥

Co s tím?

Kdykoli vám hlavou projede „MĚL/A BYCH“, zkoumejte, zda je někde za ním schované „CHCI“. Pokud je, je to OK. Pokud není, zvažte, proč to tedy vlastně děláte. Stručně v bodech:

1. Uvědomit si je
2. Kde se vzaly? Proč jsem v jejich vleku?
3. Co chci já?

Příklady:

🔴 Měla bych vstát, protože se nesluší se v neděli válet do 11.
🟢 Měla bych vstát, protože CHCI udělat všem príma snídani.

🔴 Měl bych mít webovky, protože je má každý, kdo chce něco dokázat.
🟢 Měl bych mít nový web, protože CHCI, aby adresněji oslovoval mou cílovou skupinu.

🔴 Jdu na svatbu, tak bych měl být patřičně oblečen.
🟢 Jdu na svatbu, CHCI neudělat ženichovi ostudu, tak se přemůžu a patřičně se obleču.
🟢 Jdu na svatbu, CHCI být především sám za sebe, tak se podle toho obleču.

V životě je dostatečná spousta „mělbychů“, za kterými jsou naše PŘÁNÍ a CHTĚNÍ. Tak si jej nekomplikujme:)