Psáno v době covidu, platnost principů a zejména „jak z toho ven“ je však obecně platná

„Ti dobytci ohrozili srocováním se v parku naše životy!“
„Ti dobytci nás udali, že jsme byli v parku!“

Ti, kdo pamatují socialismus, si asi navždy budou vybavovat kyselé nasupené obličeje, téměř kamkoli jsme vstoupili. Nevraživost, nasupenost, ostražitost, nakukování druhému pod pokličky, kam se dá, horování pro „kolektiv“, kde byl každý každému pěkně na očích.

Pokud se vám v té době podařilo vyjet, bylo to po návratu jak studená sprcha.

Je to zákonité – ve stresu z nás totiž opadávají civilizační návyky jak ze stromu listí. Zbyde zvířecí podstata – útok či útěk. A to se mnohým stává teď. I nám se to může stát.

Absurdní neschopnost (neochota?) vlády vše systémově řešit v nás plně aktivuje oba nižší mozky. Plazí mozek má už přes rok plnou pohotovost a svítí naplno varovným červeným světlem a řve: uteč nebo zaútoč, jinak padneš. Padneš jako oběť bezohlednosti jiných, ustrašenosti jiných, hluboké frustrace jiných, přebujelého ega kdesi nahoře, prostě padneš.

Savčí mozek se okamžitě přidá veškerým rejstříkem negativních emocí, co v nás jsou – strach, úzkost, zoufalství, apatie, nedůvěra, zklamání, frustrace, beznaděj. Dávné vzorce obživnou – „už je to tu zase“, „zase ten strach“, „zase ta beznaděj“, „už to nedám“… a oba mozky řvou z plna hrdla „NE!“

🔴 Mohutné NE rouškám… a na druhé straně lidem bez nich
🔴 NE izolaci… a na druhé straně NE srocování se
🔴 NE dezinformacím, ale co je dnes vlastně dezinformace?
🔴 NE čemukoli a komukoli
🔴 NE RACIONÁLNU a ARGUMENTŮM

Pokud vám okamžitě naskočilo, že #ArgumentyNefungují, máte pravdu, protože ve stavu, v jakém jsme, se neokortex – náš lidský, nejvyšší mozek, nemá moc šanci ke slovu dostat. To, co nám vládne, jsou INSTINKTY a EMOCE. Daleko víc než kdy jindy.

Máme toho prostě už přes rok naloženo opravdu hodně.

V ohrožení jsme všichni – někdo zdravotně, někdo pracovně, někdo existenčně. A ať už si to uvědomujeme nebo ne, všichni jsme pod neustálým tlakem. A světlo na konci tunelu spíš poblikává, než aby svítilo.

Čemu tedy „OTEVŘÍT DVEŘE“ – čemu říct „ANO“ a jak to vůbec udělat

🟢 Udělejme nádech + výdech. Proč? Protože uvědomění si dechu nás posouvá ze savčího mozku (všechny ty negativní emoce) do neokortexu (myšlení, schopnost řešit)
🟢 Pojmenujme emoci. „Která emoce se mnou teď cloumá? Je to strach? Zoufalství? Smutek?.. Kde se vzala? Na jakou minulou jizvu narazila?!“
🟢Můžu/chci s tím něco udělat?“ Pokud ANO, pojďme do toho. Pokud NE, vykašleme se na to!
🟢 Jdu to řešit/Nechám to být

Zároveň otevřu dveře:

🟢 toleranci a vlídnosti, tomu, že to ten druhý prostě může vidět jinak
🟢 jakýmkoli, třeba i drobným, radostem, které potřebujeme k vyvažování všech negativ, která nám vytrvale strká pod nos plazí mozek
🟢 naději, že každý průšvih jednou skončí

HLÍDEJME SI hranice BEZPEČÍ, ZDRAVÍ a
SVÉ VNITŘNÍ POHODY 

Přeji nám všem co nejméně šrámů na duši i na těle 💖

Dana 🌼

 Autorkou nevšedních fotografií je Helena Hedejová

#DanaKoučink #IngredienceVnitřníPohody #Koučink #Koucink #Emoce #ArgumentyNefungují